Osobnosti spjaté s obci

Již zmínění fojtové, starostové, ale také učitelé patřili odjakživa mezi významné postavy obce.

        Z učitelů nutno upozornit na Emanuela Rottka. Narodil se 9. 5. 1886 v hornické rodině v Příbrami, vystudoval učitelský ústav v Českých Budějovicích a roku 1913 začal učit na obecné škole ve Vyšní Mohelnici. Nepůsobil zde však dlouho, protože už roku 1915 byl povolán na vojnu a po převratu roku 1918 byl přeložen do Frýdku. Vytvořil rozsáhlé dějiny města Frýdku „Frýdecká epopej“. 

        Mezi zdejší osobnosti by mohli být zařazeni rovněž českoslovenští legionáři v 1. světové válce, rodáci z Krásné. František Bačkoň (*29. 9. 1889), Karel Brantál (*25. 12. 1882) a František Uher (*16. 1. 1893) bojovali v legiích na ruské frontě, František Fluksa (*19. 1. 1888), Theodor Hlosta (*9. 11. 1899), Josef Juroš (*27. 2. 1895), Martin Uher (*11. 11. 1897), Josef Vrobel (*21. 12. 1898) a Karel Žižka (*23. 12. 1890) působili na italské frontě.

        Z rodáků však nutno vyzvednout především Vincence Zubka, kněze narozeného roku 1843, jenž působil nejdříve jako kooperátor v Karviné, a pak jako lokální kaplan v Ogrodzone (dnes v polské části Těšínska). Rovněž páter Jan Foldyna, farář a místoděkan v Dobraticích, se narodil na Krásné, přesněji ve Vyšní Mohelnici, a sice 21. října 1883 hajnému a hospodskému ze Zlatníku Janu Foldynovi. Vystudoval gymnázium v Těšíně, bohosloví ve slezské Vidnavě (severně Jeseníku), vysvěcen byl 23. července 1907 a farářem v Dobraticích byl ustanoven 1. 7. 1913. Působil tam plných 55 let do své smrti v r. 1968. P. Foldyna vykonal mnoho pro českou národní věc v obci a okolí, mezi farníky byl velmi oblíben pro obětavost a lidumilnost a měl takovou autoritu, že se ho ani Poláci při záboru Těšínska roku 1938 neodvážili vypudit.

        Ze samoty Hlostovice pod Lysou horou pocházel Hynek Muroň. Narodil se 13. dubna 1874 na usedlosti prostého dřevorubce a pasekáře. Vyučil se typografem a působil v tiskárně Františka Orla ve Frýdku, ale za veršovaný útok proti frýdecké měšťance Machatskové pro její protinárodní vystupování byl z města vypovězen, a poté pracoval v olomoucké knihtiskárně J. Knechtla. V Olomouci také zemřel 19. října 1948, ale předtím ještě mnohokrát svou rodnou obec navštívil. Jezdil na kole z Olomouce až na Krásnou. Přispíval do Novin Těšínských, Slezského kalendáře, Beskydských besed, olomouckého pokrokového deníku Pozor nebo brněnského lidovýchovného týdeníku Nový lid. Psal především drobné zprávy ze života horského lidu a také básně, jejichž styl způsobil, že byl zprvu považován za autora Slezských písní. Články publikoval pod pseudonymem „Horský pastevec“.

        V souvislosti s Krásnou ovšem nelze nezmínit jméno skutečného autora básnické sbírky Slezské písně Vladimíra Vaška, nebo-li Petra Bezruče. Oblíbil si pěší turistiku horskými údolími Beskyd, hlavně výstup na Lysou horu, a během těchto túr se setkával s místními obyvateli. Řada jeho básní byla motivována zdejším prostředím a životem. Báseň „Mohelnice“, která vyšla poprvé roku 1916 v Beskydských besedách, se týkala přímo potoka Mohelnice a jeho okolí. Slavná „Maryčka Magdonova“ se údajně zrodila v hospodě na Zlatníku, kam se Bezruč uchýlil před deštěm při jednom ze svých výšlapů. Rovněž „Zem pod horami“, „Pole na horách“ nebo „Já“ čerpaly náměty z života zdejšího lidu. Bezručova zamilovaná Lysá hora se ve Slezských písních přímo ocitla hned 8krát.

[Vloženo: 19. 09. 2007]


Projekt byl realizován za finanční spoluúčasti Evropské unie
| Projekt byl realizován za finanční spoluúčasti Evropské unie |
| webdesign © 2007 IMAGE STUDIO s.r.o. |