Geologická a geomorfologická stavba

Z hlediska geomorfologického členění České republiky náleží sledované území do celku Moravskoslezských Beskyd.

  • Provincie: Západní Karpaty

  • Subprovincie: Vnější Západní Karpaty

  • Oblast: Západní Beskydy

  • Celek: Moravskoslezské Beskydy

  • Podcelek: Lysohorská hornatina

  • Okrsek: Lysohorská rozsocha

           Moravskoslezské Beskydy jsou malebné pohoří na hranici České republiky a Slovenska, poblíž hranice s Polskem. Bezprostředně na Moravskoslezské Beskydy navazuje Kysuca na Slovensku a Slezské Beskydy. Z jihu pohoří sousedí s Hostýnskými vrchy a ze západu s Hostýnskými vrchy Údolí Ostravice dělí Beskydy na dvě části - na východě je to Lysohorská hornatina (se střední nadmořskou výškou 709 m n.m) a na západě se jedná o pásmo Radhošťských Beskyd (Radhošťská hornatina, střední nadmořská výška 701 m n.m.). Beskydské pohoří je dodnes porostlé hlubokými lesy a pro svou krásu vyhledáváno po celý rok turisty a rekreanty.

          Z geomorfologického hlediska se Obec Krásná nachází v oblasti Lysohorské rozsochy, která je severozápadní součástí Lysohorské hornatiny. Lysohorská hornatina vytváří členité pásmo pohoří lidově zvané Přední hory (vrcholy Lysá hora, Travný a Ropice). Pásmo Předních hor bylo proraženo hlubokými, na tektonických poruchách založenými průlomovými údolími k severu tekoucích řek (Ostravice, Mohelnice, Morávka), které je rozčlenily na izolované masivy horských vrcholů. Při pramenech  Ostravice (Černé Ostravice pod Bílým křížem a Bílé Ostravice pod Bumbálkou) se prostírají tzv. Zadní hory, kde jednotlivá výška vrcholů nepřesahuje 900 m n.m. (Beskyd, Sulov, Konečná, Polianky, Bobek).

          Celá oblast je složena z měkkých písčitých a slinitých usazenin druhohorního moře, které byly promíšeny štěrkovitými náplavami a na přelomu druhohor a třetihor (asi před 135 miliony lety) zvrásněny mohutnými horotvornými procesy (alpínské vrásnění). V průběhu tlakového působení byly vrásy navršeny přes sebe a jako mohutný příkrov nasunuty na okraj Krkonošsko-jesenické kry (patřící do provincie Český masiv), která byla i s kamenouhelnými vrstvami zatlačena do hlubin. Proto se také na katastru obce nalézají ve větších hloubkách potencionální naleziště ropy a zemního plynu. Z geologického hlediska převládají ve sledované oblasti plošně usazené písčité horniny a slínité mořské usazeniny (flyše) godulského typu o stáří svrchní jury a svrchní křídy s mírným sklonem k jihu.

          Západní Karpaty jsou relativně mladé. Denudační vliv na reliéf netrvá dlouho, a proto jsou jejich hřbety ostré, vrcholy výrazné a říční údolí ostře zaříznuta.Geomorfologie zájmového území je velmi výrazná zvláště díky vodní erozi v podobě řady vodních toků, jež vytvářejí hluboce zaříznutá údolí. V Moravskoslezských Beskydech vytváří potoky a říčky příkré svahy údolí, dosahující nezřídka 30 – 40 stupňů. Jedním z hlavních činitelů působících v minulosti na geomorfologii Moravskoslezských Beskyd bylo periglaciální klima v pleistocénu, kdy na vývoj reliéfu měla vliv dvě období zalednění. Pravděpodobně zásluhou periglaciálního klimatu vzniklo v Moravskoslezských Beskydech mnoho mrazových srubů, kamenných moří a sesuvů. Zřejmě již během teplejšího období pleistocénu docházelo k pohybům vodou nasycených pokryvů sutí a povrchově rozvolněných částí skalního podloží. Na celém území Moravskoslezských Beskyd jsou rozšířeny půdní sesuvy. Nejinak je tomu také v katastru Krásné, především v oblasti masivu Lysé hory. Mapováním byl vytvořen obraz o svahových deformacích v masívu a potvrdilo se, že jde o území silně porušené svahovými pohyby.

          Jestliže je celé území Frýdeckomístecka charakterizováno z hlediska výskytu nerostných surovin spíše jako chudé, Krásná tvoří malou výjimku. Historicky starší využití našly zdejší železné rudy, vázané na flyšové sedimenty, které byly zpracovávány v nedalekých železárnách v Bašce. Tyto rudy jsou tvořeny velmi jemně zrnitými minerály, především uhličitany železa a jiných prvků, přičemž v průměru rudy obsahují 10 – 33% železa. Z hlediska využitelnosti nemají v současnosti tato ložiska žádný větší význam. Naopak velmi aktuální geologické průzkumy se týkají využitelnosti ropy a zemního plynu. V katastru Krásné se uskutečnily pokusné vrty na ropu, které odhalily ložiska této suroviny (vrt Krásná-8 až 54 krychlových metrů ropy denně).   

[Vloženo: 19. 09. 2007]


Projekt byl realizován za finanční spoluúčasti Evropské unie
| Projekt byl realizován za finanční spoluúčasti Evropské unie |
| webdesign © 2007 IMAGE STUDIO s.r.o. |